
Myslela jsem, že nemám ráda lidi lidi. Pak mi došlo, že mi vadí spíš ten šrumec kolem.
Protože když to někde hučí nebo hlučí, moje energie mizí jako cukrová vata v lijáku. Naopak v tichu nebo lehkém šumu, kterému nemusím věnovat žádnou pozornost, zvládám víc, než jsem si kdy myslela.
Jsem extra citlivá na zvuky – a naučila jsem se s tím fungovat.